Díl světa co do velikosti poslední a také od Evropanů naposled poznaný, zaujímá v nejširším rozsahu svém veškery země od hranic asijských až k záp. pobřeží americkému po Tichém okeáně rozptýlené. Tento souhrn velkého množství ostrovů rozmanité velikosti a menší pevniny na jihozáp. ležící různí se mezi sebou i poměry přírodními i domorodým obyvatelstvem, a vůbec má pevnina s jednotlivými skupinami ostrovů velmi málo vlastností společných, tak že záhy pojmenování [Australie]. omezováno pouze na pevninu, dříve také Novým Hollandem nazývanou, a sousední ostrov Tasmanii. Angličané jmenují [Australie] ií pevninu australskou a Tasmanii, kdežto pro všecky země v Tichém okeáně až k pobřeží americkému rozložené zavedli úhrnný název Australasie; ale jméno to půdy nenabývá. Dále činěn rozdíl takový, že četná souostroví zahrnována jménem Polynésie, pro ostatek pak ponecháno [Australie].; avšak vedlé těchto jmen vešel v užívání na místě Polynésie název Oceanie, ve kterém opět Melanésie, Mikronésie a Polynésie zahrnuty jsou, kdežto jméno [Australie]. ponecháno pouze pro australskou pevninu a Tasmanii. Zde podotýkáme, že Tasmanie vylíčena bude ve článku zvláštním. Pevnina australská má rozlohu 7,626.327 km2 se 2,760.033 obyv. (1886); rozkládá se mezi 10° 43' (mys York) a 39° 10, (mys Wilsonův) již. šíř., od 112° 52' (mys Inscription) ke 153° 34' (mys Byronův) vých. dél.; největší šířka její od vých. k záp. jest 4300 km, největší délka od sev. k jihu 3180 km. Ze rozsah [Australie]. původně byl větší, zdá se býti jisto, aspoň ostrovy v průlivech Torresově a Bassově ukazují zřetelně, že v dřívějších dobách Nová Guinea a Tasmanie souvisely s pevninou. Doba klesání na pobřeží australském nyní již minula, a na záp. i na jihu nyní břehy znenáhla se zase zdvihají. [Australie]. je poměrně velmi málo rozčleněna, a kompaktní celina její výběžky svými proniká do moře jenom na nemnohých místech; také pobřeží její, namnoze skalnaté, brání proudům mořským, aby dále do pevniny nepronikly, a proto některé části jeho, zvláště na severozáp. a ve Velkém Australském zálivu, jsou skoro úplně bez zátoky. Mimo veliký poloostrov Yorský a zemi Arnhemovu pozoruhodny jsou ještě země Dampierova na sev.záp. a poloostrov Peronský na záp. a Eyria i Yorke na jižním pobřeží; za to vyniká hojností mysů, ze kterých vytýkáme nejdůležitější: mys Yorský, Arnhemův, Van Diemenův, Severozápadní mys, mys Inscription, Přírodozpytců (C. Naturaliste), Leuwin, Radstockův, Wilesův, mys Katastrofy. Spencerův, Jervisův, Northumberlandský, Nelsonův, Wilsonův, Howeův, Byronův, Sandy Cap, mys Palmerstonův, Graftonův, mys Utrpení (Tribulation) a Melvilleův. Jakož výše dotčeno, jest rozvoj pobřeží australského nepatrný; máť [Australie]. pouze pět velkých zálivů: Carpentarský na severu, Žraločí (Shark Bay) na záp., Velký Australský záliv, záliv Spencerův a sv. Vincence na jihu; kromě těch značnější a hlubší zálivy jsou: na sev. pobřeží Melvilleův, Arnhemův, Van Diemenův, Port Darwin; na severozáp. Ansonův záliv, Královnina zátoka (Queens Channel), zátoka Cambridgeská, Admiralitní, Yorská, Brunšvická, Collierská, Králův záliv (Kings Sund), zál. Nickolský a Exmouthský; na záp. záliv Zeměpiscův a Flindersův; na jihu záliv krále Jiřího (King George Sund), Coffinův, zátoka Setkání (Encounter Bai), Port Philipp; na vých. pobř. jest hojnost znamenitých přístavů: Port Jackson, Port Stephens, zátoka Shoalská, Moretonská, Herveyská, Keppelská, Shoalwaterská, Broad Sund, Port Denison, záliv Halifaxský, Rockinghamský, Trojice, princezny Charlotty, Shelburnský a j. Podél pobřeží rozptýleny jsou ostrovy k pevnině náležející; v úžině Torresově vynořují se ostrovy Mulgraveův, Banksův, Hornův, prince Waleského; v zálivě Carpentarském. souostroví Wellesleyovo, ostrovy Sir Edward Pellewovy, Groote Eylandt. Bickerton; naproti zálivu Arnhemovu prostírá se Wessel, Van Diemenův pak záliv uzavírají ostrovy Melville a Bathurst. Na pobřeží sev. záp. vyskytuje se hojně drobných ostrovů mezi zálivem Cambridgeským a Královým, dále pak souostroví Dampierovo a Montebellské. Na záp. před zálivem Žraločím rozkládají se ostrovy Bernier, Dorre a Dick Hartog, na jihu od nich souostroví Houtmann-Rocks čili Abrolhos, oddělené od pevniny průlivem Geelvinským. Na již. pobřeží následují směrem od záp. k vých. souostroví Recherche, Nuytsovo, značný ostrov Klokaní (Kangaroo), v průlivu pak Bassově ostrovy Kingův, Flindersův, Cape Barre a Clarkeův. Pobřeží vých. má ostrovy teprve od hranic Queenslandu: Stradbroke, Moreton, Frazer, Northumberlandské ostrovy, Cumberlandské souostroví a množství menších ostrůvků; téměř rovnoběžně s pobřežím queenslandským táhne se od 22° již. šíř. až k Nové Guinei Velké pásmo útesů korálových (Great Barrier Riff), jež sice značně ohrožuje bezpečnost plavby, ale majíc některé úžiny dosti prostranné není kommunikaci na závadu. Z ostrovů družících se k pevnině mnohé jsou dosud neobydleny a neznámy; mnohé zůstanou snad navždy bez obyvatelstva, avšak některé, zejména severní, majíce bujnou vegetaci dojista přilákají osadníky; a také skaliny korálové nabývají důležitosti pro lov perel a sumýšů.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
