Správná cesta k jedničce ze Zeměpisu-Dějepisu

Jihopolární pevnina s rozlohou 13,2 milionu km2 s přilehlými ostrovy. Včetně šelfových ledovců 14,1 milionu km2. Bez trvalého osídlení. Je obklopena jižními okrajovými moři oceánu Atlantského, Tichého a Indického. Antarktickým poloostrovem se přibližuje k Jižní Americe na vzdálenost 1450 km. Antarktida má ze všech kontinentů největší střední výšku (2040 m). Z 99 % ji kryje pevninský ledovcový štít, z něhož místy vystupuje skalní podloží. Nejvyšší je hora Vinson, 5140 m.n.m. Malá bezledá území se nazývají antarktické oázy (viz též Bungerova oáza). V geologické minulosti byla Antarktida součástí Gondwany, zaledněna je od starších třetihor. Objevena ložiska kamenného uhlí, rud železa, uranu a mnoha barevných kovů. Podnebí Antarktidy je drsné polární, s průměrnou měsíční teplotou v období zimním -8 °C (na pobřeží) až -70 °C (ve vnitrozemí) a v období letním 2 °C (na pobřeží) až -50 °C (ve vnitrozemí). Absolutní minimum bylo naměřeno ve výzkumné stanici Vostok, -88,3 °C. Průměrná roční teplota u této stanice je -56 °C. Časté jsou silné větry a sněhové bouře. Srážky jsou malé, většinou sněhové, roční průměr je 175 mm, na pobřeží a ostrovech dosahuje až 1000 mm. Rostlinstvo a živočišstvo jsou chudé, zčásti reliktní. Vyskytuje se hlavně na pobřeží a v oázách. Nejtypičtější jsou tučňáci a ploutvonožci. Od roku 1959 platí pro Antarktidu smlouva o mezinárodním mírovém a vědeckém využívání, vědecké stanice. Název je uměle vytvořen z řečtiny anti = na protilehlé straně a Arktis, tj. naproti Arktidě, naproti Severu.