V archeologii je dobou železnou označováno stádium ve vývoji lidstva, kdy člověk používal převážně železo pro výrobu nástrojů a zbraní. U mnoha společností je tato doba spojena rovněž se změnami v technikách zemědělství, v náboženství, či uměleckých technikách.
Doba železná je po době kamenné a bronzové třetí v řadě systému klasifikace pravěkých společností. Její datování se pro jednotlivé geografické regiony liší. Počátky této doby tradičně zařazujeme do 12. století př. n. l. v starověkém Řecku a starověkém Orientu, do 11. století př. n. l. v Indii a mezi 8. století př. n. l. (ve střední) a 6. století př. n. l. (v severní) Evropě.
Za konec doby železné se považuje období nástupu Helenismu a Římského Impéria, popř. období raného středověku v severní Evropě.
Výroba železa má své počátky u kmene Chetitů v Malé Asii asi okolo 1500 př. Kr. Od nich se šířila na Balkán a v průběhu 7. - 6. století př. n. l. pronikla i do střední Evropy.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
