Správná cesta k jedničce ze Zeměpisu-Dějepisu

Dánsky, franc. a něm. Groenland, angl. Greenland (viz mapu Dánska), veliký (snad největší na světě) ostrov polární, prostírající se vých. od arktického archipelu severoamerického, od 59 3/4° (mys Farewell) až za 83° s š. a mezi 64° (Smith Sund) a 18° (mys Bismarckův) z. d. Země šíří se od mysu Farewell nenáhle až k 70° s. š., načež zůstává při téže šířce až téměř k 80° s. š., odkudž se zase zužuje. Záp. pobřeží podržuje od 60 až k 67° povšechný směr ssz., jsouc rozekláno bezčetnými fjordy, do nichž z pravidla ústí ledovce. Větší zátoky nalézají se pouze na jih a sever od ostr. Diska (na jihu zátoka Disko, na sev. zát. Umanakská), jenž jest od protilehlého poloostrova Nursoaku od. dělen úzkým průlivem Waigatem. Disko jest jediný větší ostrov západogronský, celé pobřeží však jest lemováno spoustou útesů a nepatrných ostrůvků. Asi na 75° s š. přestává souvislá dotud řada fjordů a pobřeží, zahýbajíc brzo na to k západu, tvoří zátoku Melvillskou a pokračujíc odtud v povšechném směru severním, jeví se nám až k nejzazšímu cípu jako řada značných poloostrovů. Jsou to nejprve země Hayesova, složená ze 2 poloostrovů, od. dělených od sebe zátokou Inglefieldskou, načež následuje mezi 79 a 80° s. š. ledovec Humboldtův, snad největší ledovec světa, za ním, oblévána průlivem Kennedyovým, země Washingtonova a za fjordem Petermannovým východně od průlivu Robesonova země Hallova, načež pobřeží [Grónsko]-ka přijímá směr více severovýchodní a končí asi zemí Naresovou za fjordem Sherarda Osbornea. Je-li země Hazenova, od předešlé oddělená fjordem de Longovým, ještě částí [Grónsko] ka nebo pouze přilehlým ostro. vím, nelze dosud s určitostí říci. Ostrůvek Lockwoodův na 83° 24' s. š. jest nejsevernější dostoupenou zemí světa a od něho k severovýchodu mys Washington nejsevernější bod, jejž spatřilo dosud oko lidské. Pobřeží zdá se odtud zahýbati k východu, nebo docela k jv. Výpravy Pearyho aspoň dosáhly sev.-vých. pobřeží [Grónsko]-ka v zátoce Independence na 81° 37' s. š. Vých. pobřeží [Grónsko]-ka, menšími fjordy neméně rozervané než západní, sleduje od mysu Farewell (k 65° s. š. jako pobřeží Bedřicha VI., dále jako země Kristiana IX.) směr severových. až k 70° s. š. Mezi 70° a 71° s š. zarývá se hluboce do země Scoresbyovy sund Scoresbyův, největší to známý fjord na světě (320 km přímé vzdálenosti od hlavní čáry po. břežní) a na 73° fjord Františka Josefa, o nemnoho menší předešlého. Od fjordu Františka Josefa jest pobřeží (země krále Viléma) prozkoumáno až k mysu Bismarckovu na 77° s. š. Při této části pobřeží od fjordu Scoresbyova až k mysu Bismarckovu leží četné ostrovy, tak naproti fjordu Scoresbyovu ostr. Liverpool a Jameson, sev. od fjordu Frant. Josefa ostr. Claveringův, na 75° ostr. Shannon a jižně od mysu Bismarckova ostrovy Koldeweyovy. Mezi mys. Bismarckovým a zátokou Independence na severu jest pobřeží v délce 4 1/2° zcela neznámo a pouze velrybářské lodi prý je spatřily r. 1770 na 79° a r. 1775 na 80° s. š.